K. H. Mácha

Společnost Filmexport home video s.r.o. vydala 10.2. 2011 DVD s filmem Karel Hynek Mácha (o filmu na www.csfd.cz) od režisérky Zet Molas z roku 1937. Jedná se o černobílí snímek poplatný tehdejší době. Nicméně určitě stojí za shlédnutí i když je zde několik faktů ze života a smrti Máchy změněno.

Svatý Ivan

(poprvé vyšla v r. 1831 v časopise Večerní vyražení)

Číst dále »

Márinka

(napsáno 1833 poprvé vydáno 1834 v časopise Květy)

Číst dále »

Karel Hynek Mácha

Křivoklad

(Část románu „Kat“, „Květy české“ I, 1834)

(napsáno 1834, poprvé vydáno 1834 v časopise Květy)

Číst dále »

Literatura

Dostupná literatura v našich knihkupectvích, antikvariátech a knihovnách, které se týkají života, tvorby a kultu K.H. Máchy.

Číst dále »

Karel Hynek Mácha

Cikáni

(napsáno 1835, poprvé vydáno 1857)

Číst dále »

Karel Hynek Mácha

Máj

(napsáno na přelomu 1835 – 1836, poprvé vydáno 12. dubna 1836)

Číst dále »

Karel Hynek Mácha se narodil v domě U Bílého orla na Újezdě a to dne 16. listopadu 1810. Šlo o dům, který měl číslo popisné 400/III. Dnešní adresa je v ulici Újezd 401/35 kousek od Tyršova domu (souřadnice GPS 50°5′1.728”N, 14°24′15.068”E). Narodil se otcovi Antonínu Máchovi a jeho ženě. Otec byl mlynářský stárek, jehož rod pocházel z Krásné Hory nad Vltavou. V roce 1812 se zde ještě narodil mladší Máchův bratr Michal. Ovšem kvůli stále se zhoršující finanční situaci byla rodina nucena se v roce 1815 přestěhovat.

Číst dále »

V roce 1815 se rodina Máchových z finančních důvodů musela stěhovat do stále levnějšího bydlení a tak se Mácha coby pětiletý ocitl v chudinské petrské čtvrti v tehdejší Mlýnské ulici (dnes Samcova) pár kroků od kostela svatého Petra. Bydleli v domě U horských čp. 1182 (souřadnice GPS: 50°5′30.924″N, 14°26′0.088″E) a to pravděpodobně až do roku 1822.

Číst dále »

V letech 1816 až 1821 navštěvoval Mácha Farní školu u sv. Petra (souřadnice GPS: 50°5′28.432″N, 14°26′5.213″E). Budova jejíž dnešní podoba je z r. 1834 stojí hned vedle kostela sv. Petra. Na škole se vyučovalo zásadně německy a žáci byly nuceni naučit se a odříkat zpaměti texty, kterým mnohdy ani nerozumněli natož aby chápali jejich smysl. Jak v r. 1845 poznamenal Máchův spolužák Karel Vladislav Zap hodiny českého jazyka byly zřídka a že si „z farní školy  tu nejmenší známost mateřského jazyka svého nepřinesl„.
Číst dále »